Po deštivém dni vysvitly na temném nebi hvězdy a měsíc zalil osadu měkkým světlem. Je hodina před půlnocí. Čas konce a začátku zároveň. Čas, kdy se kruh uzavírá. Kdy je v kruhu nejlépe. Kolem ohně v něm stojí několik desítek prazvláštních lidí. Snad pralidí? Někteří se choulí do kůží a kožešin, jiní jsou zahaleni do vlněných plášťů. Medovina koluje a prohřívá končetiny, zatímco se ozvou první zvonivé tóny lyry. Jeden po druhém se hlasy přidávají k nápěvu staré balady, umlkají ve smíchu a upírají své pohledy do ohně. Je to neobyčejně silný okamžik, takový, který se nezapomíná a jiskří v mysli ještě roky poté. Ti lidé jsou prokřehlí. Ti lidé jsou vyčerpaní. Ti lidé jsou šťastní. Jsou Krumberodina.
Tahle Krumberodina se každoročně rozrůstá a tmelí už od roku 2014, a letos se vyšplhala až k rekordnímu počtu 200 lidí. Tolik účastníků se totiž o víkendu 7. - 8. září 2019 sešlo na šestém ročníku Kupecké osady Krumbenowe, Veletrhu pravěké a středověké kultury, kterou každoročně připravují Regionální muzeum v Českém Krumlově a Ústav archeologické památkové péče středních Čech. Už týden před akcí jsme v Pivovarské zahradě v Českém Krumlově s plným nasazením budovali osadu a v duchu hesla “Ora et labora” jsme se modlili, aby velmi temná a mokrá předpověď nevyšla. Minulé ročníky zalité sluncem nás pěkně rozmazlily, takže když v sobotu ráno začalo hustě pršet a jediným zlepšením byly chvíle, kdy mrholilo, nemohli jsme se ubránit pocitům rozmrzení. Nicméně když jsme viděli, že nadšené účastníky a davy návštěvníků ani takové psí počasí neodradilo, nálada se rychle vyhoupla zpět do příznivých vibrací a kolektivního sdílení nepohody. Co nás nezabije, to nás posílí!
Posilňovat jste se v osadě mohli nejen způsobem obvyklým, zahrnujícím žaludek, ale také netradičními, duševními a magickými cestami. Tento ročník totiž nesl podtitul Mezi nebem a zemí a kladl si za cíl představit návštěvníkům duchovní svět a život v dávné minulosti. A to na základě archeologických poznatků, což vůbec není jednoduchý úkol. Právě tato oblast totiž v archeologii patří k těm nejméně poznaným, a také nejhůře poznatelným. Nemůžeme nahlédnout do představ svých blízkých, natožpak do myslí lidí, žijících tisíce let před námi. Přesto ale z archeologických nálezů sošek, rytin, maleb, obětišť, kultovních předmětů či pohřbů určitý přehled o vývoji duchovního života pravěku máme. Proto jsme se rozhodli toto obtížné téma návštěvníkům přiblížit.
Nebyli jsme na to rozhodně sami, neboť výše zmíněnou Krumberodinu tvoří množství nesmírně zručných a erudovaných lektorů, archeologů a řemeslníků, kteří si na zadané téma vždy připraví vlastní variace aktivit a řemeslných ukázek, jimiž návštěvníky oslňují. A tak jste v průběhu celého víkendu mohli cestovat časem a tu pozorovat paleolitické lovce, kterak se zdobí k rituálnímu lovu, tu si zabubnovat s mezolitickou šamankou v srnčí masce, pod střapatou střechou neolitického domu očichat vonný dým léčivých a magických bylin či dmýchat oheň při lití amuletů. Nebo si také vybrat tkanici na pohřební rubáš v Domě smutku ze starší doby železné, prozkoumat hrobové výbavy Keltů, účastnit se rituálního souboje s Germány, obětovat spolu s raněstředověkými Varjagy či uctít modlu starých Slovanů. A k mání bylo ještě mnohonásobně více. K tomu jsme vám dále namíchali opojný lektvar plný přednášek (od čistě archeologických, jakou byla např. přednáška o čerstvém nálezu halštatského pohřbu na voze či o rekonstrukci pohřbů na základě archeobotanických a archeozoologických nálezů přes hravé, jako třeba workshop egyptské hry Senet až po téměř divadelní, jako představení raně středověké christianizace přímo ve vodách blízké Vltavy). A komu i to bylo málo, mohl v osadě hledat skryté svatyně a úkoly a projít tak naučnou stezkou Volání Culthu. Ta dávala každému návštěvníkovi dostatek soukromí, aby své nově nabyté poznatky či čerstvě vyrobené amulety ihned uplatnil nebo obětoval. Ani to však nebylo všechno. Kdo měl chuť se do studia mytologie a náboženství pravěku a raného středověku ponořit ještě hlouběji, mohl si zakoupit Boží kalendář 2020 a věnovat se tak zkoumání duchovního světa minulosti po celý následující rok. Speciální edici kalendáře, obsahující kromě populárně-naučných textů také velmi působivé vize pravěkých božstev, jsme připravili nejen na Krumbenowe, ale již brzy budete mít možnost objednat si ho i zcela moderním způsobem online.
A nebylo by to Krumbenowe, aby se v neděli nekonala tolik oblíbená módní přehlídka napříč věky, a také tradiční sobotní rituál. Ale pozor, ten se letos rozhodně nedržel při zemi, ale vzhlížel mnohem dále. Nám totiž nejde jen o efektní prezentaci minulosti. Snažíme se ukázat, že jsme součástí toku dějin, a že jako byli lidé před námi, budou i lidé po nás. A tak jsme jako námět na obřad zvolili keltské obětování čtyřem přírodním elementům - Zemi, Vodě, Vzduchu a Ohni - aby byla v přírodě opět nastolena rovnováha. Proč zrovna keltský rituál? Protože i Keltové (a v dlouhé historii lidstva samozřejmě nejen oni) byli závislí na krajině, v níž žili, a museli vzhledem ke svému poměrně extenzivnímu a náročnému hospodaření bojovat s přírodní nerovnováhou. Tak jako my dnes. I když... My už jsme v environmentálních problémech tak hluboko, že by nás z nich ani mocní keltští druidové nevytáhli. Nicméně v rámci rituálu doprovázeného hudbou a tancem jsme se snažili divákům připomenout, že nejen naši předkové přírodu vytěžovali a ctili zároveň. I my bychom ji totiž neměli pouze využívat, ale pomocí svých malých každodenních “rituálů” (od omezení spotřeby až po zero waste život) ji také udržovat v harmonii.
Tím však program zdaleka nekončil, čekalo nás ještě “hvězdné překvapení”. Když druid zakončil obětní úkony, bylo na čase vzhlédnout do výšin. K nebi, které nás pojí nejen s minulostí, ale také s budoucností, a k němuž s bázní a pokorou vzhlíželi i naši předkové. Zatímco oni měli své šamany, věštce, kněze a druidy, my dnes k jeho vysvětlení máme astronomy a astrofyziky. A jedna z nich, ing. Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice, zavítala do našich kruhů, aby nám prvně oficiálně představila planetku 69469 - Krumbenowe. Přesně tak ji totiž s manželem Milošem Tichým, se kterým ji objevili, nazvali. Nejstarší dochovaný název Českého Krumlova a také titul jedné z největších historických akcí u nás tak byl vepsán do hvězd.
Ale tím stále nebyl program završen. Čím jiným totiž zakončit slavnostní ceremonie, než pořádným veselím? K tomu nám pomohly hutné rytmy kapely Dick O´Brass, která sice čerpá z keltské hudby, ale ohýbá ji do moderních a energických stylů. Ve světlech reflektorů pak nastalo na parketě to, co se jistě dělo i u pravěkých ohňů - nevázané taneční křepčení. Vlněné sukně a pláště přelomu letopočtu se propletly s dětskými gumáčky 21. století a svět se na sladkých 90 minut stal naprosto dokonalým místem volně tekoucím časem i prostorem. Stále to však nebyl konec.
A tím se dostáváme k začátku, čímž se kruh uzavírá. Na počátku letošního ročníku totiž stála obrovská energie a nadšení. Ty vytryskly z naprosto nečekaného úspěchu, kterého Krumbenowe dosáhlo. Za loňský ročník 2018 s podtitulem Hostina minulosti totiž získalo Cenu za popularizaci archeologie Karla Absolona, a to cenu nejvyšší, hlavního Zlatého mamuta. Konstatovat, že jsme to opravdu nečekali, je sice klišé, nicméně nás to skutečně zaskočilo. Největší zásluhu na tomto ocenění však má celá Krumberodina a všichni její členové, od vedení našich pořadatelských institucí přes lektory a řemeslníky až po kuchaře. A tak jsme jim v samém závěru deštivého dne veřejně a z celého srdce poděkovali a předali jim malý dáreček. Zlatého mamuta, naporcovaného na 200 malých čokoládových mamutíků. Tento akt díků a vyčerpávající, leč spojující počasí (a také ta lahodná hřejivá medovina) se pak zasloužily o neskutečnou atmosféru, která jako dým z obřadního ohně prostoupila celým sobotním večerem.
Ještě jednou tedy děkujeme všem, kteří se s námi uprostřed Českého Krumlova celý víkend na dešťových kapkách vznášeli Mezi nebem a zemí. Díky vám, milí návštěvníci, kteří jste v nečekaném počtu 2800 hlav i přes nepřízeň počasí na akci vyrazili, a díky i vám, naši milí kupci a řemeslníci. Tak zase za rok, až se brány času v Kupecké osadě Krumbenowe znovu otevřou!
Autorka textu: Veronika Puhačová
Foto: Jana Lohnická
Na další fotografie a video se můžete těšit v následujících dnech.
Za podporu děkujeme všem našim partnerům, které najdete v liště pod tímto článkem.
Tento projekt je financován v rámci programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, Mezinárodní kulturní platforma I-CULT ATCZ59
